V prosinci 1973 poškodil nákladní automobil newyorskou vyvýšenou dálnici West Side Elevated Highway, což vedlo k jejímu uzavření a tím i k přerušení provozu na území města až do roku 1988.

Michael Bielicky začal bydlet na křižovatce West Side Highway a Bethune Street v bytovém komplexu Westbeth sedm let po této nehodě a zůstal tam v letech 1981 až 1982. V těch časech komplex překypoval utopickou energií: bylo to poprvé, kdy vláda USA začala řešit otázku podmínek umělců dotovaným renovačním programem.

Mnoho opuštěných ruin viditelných z bytu Michaela Bielického byla mola, dnes známá jako Christopher Street Pier a mola číslo 42, 45, 46 a 51. Na Christopher Street Pier existovala živá gay scéna, která tehdy vzkvétala a oživovala pustá mola společenskými kontakty všeho druhu. Tento fakt trochu však zakrývá skutečnost, že tato mola byla také nebezpečným místem násilí, krádeží a vražd, zejména v noci.

Od té doby prošla tato oblast drastickými urbanistickými změnami, byla osazena zelení a dětskými hřišti a dnes je známá jako místo rodinné rekreace, což zcela zakrývá její těžkou minulost. (Paul Kenig)